O AIKIDU:
Aikido je jedním z nejmladších japonských bojových umění, ač jeho historické kořeny jsou velmi starého data.
Jeho zakladatelem byl Morihei Uešiba (1883 - 1969). Aikido bylo vytvořeno ze starého samurajského umění boje
beze zbraně, zvaného aikidžutcu, o němž je známé, že existovalo již v 9. století. Ke vzniku aikido přispěly však
i další školy japonských bojových umění, např. šermířská škola Katori, jež se datuje od 15. století a je jednou
z nejstarších škol japonského šermu.
Termín aikido je tvořen třemi znaky:
 |
 |
 |
harmonie, jednota, souhlas
vesmír, příroda, energie
cesta, dráha
nebo způsob života
|
AIKIDO znamená způsob nebo cestu sjednocení nebo harmonie duševní energie a těla.
Myšlenka je řídící síla, tělo provádí skutek, duše oboje spojuje.
Je to tedy jakási cesta k vytvoření harmonie mezi fyzickou a duševní silou.
Jde o výcvik koordinace, způsob posílení těla a mysli, splynutí individuální fyzické a psychické síly,
takže z člověka se stane mnohem ucelenější bytost. AIKIDO klade důraz na soustředění myšlenky a jednání;
a na soustředění duševní energie KI.
AIKIDO je způsob sebeobrany, kterým se lze ubránit jednomu,
ale i více útočníkům. Při technikách AIKIDO se využívá energie útočníka, proto cvičení samotné není náročné
na fyzickou sílu. Z tohoto důvodu je AIKIDO možné cvičit do vysokého věku. Cvičit mohou i osoby, které nejsou
fyzicky zdatné. AIKIDO cvičí stále více i žen, starších lidí, dětí atd..